Ex libris
z knih Wlkových
Kniha Wlkova
Svět, jemuž vládnou Wlci
psáno léta páně zimou 2013,
opsáno a oživeno roku 2026
Dotkni se svíce, chceš-li ztišit brk.
Klikni na jméno kapitoly a kniha se na ní otevře. Listovat lze též tažením za roh listu.
Portál Wlčí — kdo je ve světě, armory, mapa a fórum, mimo tuto knihu.
V dávných časech, kdy svět ještě nepoznal zla Northrendu, kdy Horda a Aliance bojovala o každičký metr půdy, v té době vzniká svět, kterému vládnou Wlci.
Je to starý svět, plný nejrůznějších stvoření, která se seskupují v kulty a plánují zkázu všeho živého.
Pokud čteš tyto řádky, patříš k několika málo hrdinům, kteří jsou světlem na temné cestě. Připoj se k našemu boji, přidej se k nám, nebo buď přítelem a sejdi se zde s těmi, které již léta znáš, a podpoř je v jejich úsilí.
Server Wlci započal svou existenci létem roku 2006, kdy byl stvořen jako pokus, zda to vůbec může emulátor oficiálního serveru fungovat. Fungoval. Podivně, ale fungoval.
Hrálo šest lidí z Wlkova okolí, a tak časem se Wlk rozhodl server učinit veřejným a změnit tak podstatu nově stvořeného světa.
Děkujeme Francisovi za první webové stránky, které server vůbec měl, a děkujeme všem Game Masterům, kteří mohou za skvělý chod prvních Wlků.
Přichází Burning Crusade. Server se zvedá z jádra WoWEmu na Kobold, jenž má omezení na pětačtyřicet hráčů naráz. Dělají se fronty, všichni ovšem žasnou nad novými věcmi ve hře.
Přichází další wipe, přechází se na nové jádro, a tím je Hearthstone. Zde začínají zlaté časy. Vlády nad serverem se ujímá nejvyšší Game Master Mikeš, jenž povznesl úroveň hraní do výšin.
Za jeho působení stoupá počet hráčů ke třem stům padesáti naráz. V době eventu teče pětadvacet megabitů, zatímco poskytovatel má na celou síť čtyřicet.
Jádro ArcEmu, na kterém server běží, se přestává vyvíjet, proto jedeme dál. Vychází Lich King, datadisk, jenž přináší nový kontinent, ovšem v rané fázi vývoje.
Hráči odcházejí, přechod byl příliš brzy. Odchází gilda Warsong, odcházejí Defenders of Alliance. Na serveru hraje sedmdesát hráčů, ale není chuť.
S dalším datadiskem přichází wipe. Stárneme, naše generace má jiné starosti než pobíhat Azerothem. Server Wlci končí s vadným harddiskem a nečitelnou zálohou celého počítače.
Nyní, v době, kdy už ani datadisky nepočítáme, si uvědomujeme, jak hra za ta léta pokročila. S odstupem ale vidíme, že to není táž hra, jaká byla na začátku.
A tak se vracíme k Lich Kingovi, k datadisku, který jsme kdysi opustili příliš brzy. Opět pro pár lidí, ale i pro tebe, kdo nezapomínáš, co je to hra.
Protože tohle, dámy a pánové, je hra, kde nedostanete nic zadarmo, a je to překvapivě nelehké.
Server je nastaven pro hru na rozhraní mezi zoufalstvím a nudou ze snadného postupu. Vyplácí se věnovat profesím, bez nich je postava chudá jak kostelní myš.
Zde si vytvoř přihlašovací údaje do hry. Vepiš je do knihy a stvrď pečetí.
Ke vstupu do světa je třeba herního klienta ve správné verzi a zápisu v této knize. Klient mluví naší řečí.
Kronikář naslouchá. Je-li ve světě něco pokřivené, chybí-li zápis, nebo chcete-li jen pozdravit, ozvěte se.
Zde kronika prozatím končí.
Kroniku se světem pojí tenká nit. Pokaždé, když otevřeš tento list, kniha se zeptá, jak se světu vede.
Co se ve světě přihodí pamětihodného, to písař zapíše sem. Tyto listy se dopisují samy, bez lidské ruky.
kniha se ptá…
Tři obyvatelé světa rozumějí mluvenému slovu a odpovídají vlastními ústy. Postav se k nim a promluv nahlas.
Mlčí-li, spí jejich mysl. Pak se ptej jindy.
Pravidla jsou krátká, protože svět stojí na slušnosti, ne na paragrafech.
